Filosofská historie rozbor díla

Popis stránky *
• Literatura - Filosofská historie - Alois Jirásek
• Krátký rozbor díla, postavy, stručný obsah
Posunout na obsah

Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky

Stručný obsah:

Děj se odehrává převážně ve městě Litomyšl v revolučním období roku 1848 a krátce po něm.
Skupina čtyř studentů filosofie zde prožívá své první lásky, úspěchy, zklamání i životní prohry. Studenti, i přes zákaz, uspořádají "majáles" (oslava dne prvního máje a zároveň vlasteneckého vzdoru, kolem které se odehrává většina děje knihy).
3 studenti slečny Elis, jsou za pořádání "majáles" a hlučného projevu nevole proti profesoru náboženství, který oznámil, že "majáles" jsou zakázány, potrestáni - Zelenka potrestán nebyl, viz:
(Studentů se zastal, aby nebyli vyloučeni, hrabě George) Když takový pán z krásného zámku, bohatý, mocný, za někoho slovíčko ztratí, nepadne to slovo na skálu. Hrabě George byl ten deus ex machina, jenž všechno umírnil, smířil a dobře zakončil. Deputace k profesoru náboženství, některé „primae e moribus“ a něco hodin ve filozofském karceru byly následky, které mnohé filozofy stihly za tu bouři v koleji a slavnost „majáles“.
........ Jenom tím se těšila (slečna Elis), že není sama postižena a že ti její filozofové přece jsou nejlepší a něco dovedou. Mrzelo ji jejich potrestání, ale pana Zelenku přece nepochválila, ba za celý den s ním ani slovíčka nepromluvila.

V závěru díla studenti zakládají legii, vlastenky jim ušijí prapor, účastní se povstání v Praze 12.–17. června 1848, které potlačil kníže Alfred Windischgrätz. Jeden z nich padne na barikádě (Špína). Po potlačení povstání se podaří studentům prchnout z Prahy, někteří dokončí studia, ale již ne v Litomyšli.
Viz:
Rok 1849 minul. Filozofie litomyšlská byla zrušena, legie se rozešla, prapor její zničen. Páter rektor strhl jej ze žerdi, kterou zarazil do piaristské zahrady k nějakému angreštovému keři.

Postavy

Studenti:
Frybort - vlastenec, premiant, čestný a odvážný Hanák z Moravy, hraje na kytaru - miluje Márinku - láska je opětována. Po svatbě žijí spolu na Moravě.

Vavřena - vlastenec, premiant, statečný, vůdčí typ, nakonec dosáhne titulu Mdr. - podobné povahy jako Frybort. Miluje Lenku - láska je opětována. Doučoval aktuárova syna Fricka. Pro odmítnutí Lotty, která si na něj myslí, jej nakonec pan aktuár vyměnil za jiného instruktora, Brože.

Špína - sirotek - neúspěšný při zkouškách, odchází do kláštera. Miluje Márinku, láska není opětována. Umírá při povstání v Praze na barikádě.

Zelenka dříč v učení - skrblík - neúčastnil se "majáles", ani hlučného projevu studentů proti profesoru náboženství, který oznamoval, že "majáles" znovu nebudou - skončil v Medlitském klášteře - Další charakteristika jeho osoby: pojídal svou večeři, ovocnou kaši, zajídaje ji částí chleba, třetí to a poslední. Mělť naurčito vyměřeno, mnoho-li chleba ráno, v poledne a večer mohl by si popřáti. Bylť téměř jen od něho živ. Právě se vrátil z kondic unaven a hladov; i chutnalo mu dobře. Sotvaže pojedl a ze stolu sám si uklidil, už chopil se ten bledý, suchounký mladík knihy a studoval, či „dřel“, jak Frybort říkával.


Další osoby:
Lenka - stává se vlastenkou - sestřenice Lottynky - sirotek - žije, do jeho smrti, u bratra své matky - aktuára Roubínka:
popelka v domě pana aktuára, které si málokdo všímal a které nikdo neocenil! Rodiče jí záhy zemřeli a sirotka ujal se „pan strýček“, farář v zastrčené pohorské vesnici dokud byl na živu.
Po smrti aktuára Roubínka odchází bydlet k slečně Elis. Navrhla Lence, aby se k ní přestěhovala a s ní žila. Paní aktuárová ovdověvši, dlouho se naoko zpěčovala, ale nakonec povolila; vždyť byla Lenka také trochu ze slečniny přízně.

Slečna Elis - vlastenka, ubytovává studenty - již 51 studentů bylo u ní ubytováno - je na to hrdá. Byla nešťastně zamilována do strýce Lenky a bratra Roubínka, Jiřího, který odešel do kláštera. Nakonec se slečna Elis odstěhovala se „ke svým dětem“ (Vavřena a Lenka) a nelitovala toho nikdy.

Již zemřelý páter Jiří - vlastenec - bratr Lenčiny matky a aktuára Roubínka, který Lenku vychovával a po jeho smrti si jí vzal do péče aktuár Roubínek. Byla do něj nešťastně zamilovaná slečna Elis.

Používají většinou komolenou němčinu:
Pan aktuár Roubínek, bratr nebožtíka faráře Jiřího a Lenčiny matky - úředník, zastánce starých mravů, obdivuje Žižku a císaře Josefa (Říkávalť: „Žižka a císař Josef, to byli Čechové!“) - nesnáší novoty - odpočívá v lenošce, kouří z dýmky a dívá se na obraz Herodesa krále - jeho oblečení má jména - např. árón je tmavomodrý frak. Umírá na stres z revolučních událostí: Na Lenku zcela nezapomněl. Ustanovil jí skrovnou sumičku, že jej tak pečlivě a věrně opatrovala. Byl slavný pohřeb. Bůh nebeský nepopřál panu aktuárovi té radosti, aby se dočkal dobrého pořádku doby Bachovy blahé paměti.

Paní aktuárová Roubínková - nemá ráda vlastence. Hovoří napůl němčinou, aby se předváděla, že patří k vládnoucí vrstvě: „Nein, ty musíš být královnou, Lotty! Wenn eine Dame schön sein soll, muss sie schön gewachsen sein, a to jseš ty, Lotty!“

Lottynka Roubínková, dcera aktuára Roubínka - myslí si na Vavřenu, ale ten miluje Lenku. Chce bohatého ženicha viz: Sličná, bohatá dcerka její nenašla dosud ženicha. Čekalať na velkého pána, nejméně doktora. Ale dosud nepřišel.

Fricek Roubínek, syn aktuára Roubínka - doučuje jej Vavřena, než je vystřídán Brožem, za vlastenecké chování.

Paní Rollerová - Rollerka - purkmistrová - nemá ráda vlastence, pomlouvačná, falešná. Nakonec díla se Rollerka vystěhovala z města ke svým příbuzným.

Celkový dojem:

Nejlepší novela Aloise Jiráska (režisér Otakar Vávra).

Odkazy

Pražské povstání
Litomyšl
Dubnová ústava - konstituce
Alois Jirásek




facebook share button

Pranostiky - počasí






KONEC MOJE IP VYPISY


11 Share
Share
Tweet