Erben-Vodník
Popis stránky *
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
Test
×
Obtížnost testuZde bude průběžné info.
Při volbě jiné obtížnosti, bude celý text znovu zamíchán a vynulován!
I. •
jezerem Na nad topole •
vodník seděl podvečerem: •
měsíčku, "Sviť, sviť, •
mi ať niť. šije •
šiju botičky si Šiju, •
vodičky: sucha do do i •
sviť, měsíčku, sviť, •
niť. ať mi šije •
pátek čtvrtek, je Dnes zejtra •
kabátek: šiju šiju, si •
měsíčku, sviť, sviť, •
niť. šije mi ať •
šaty, Zelené rudé, botky •
moje zejtra bude: svatba •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi šije ať niť." •
II. •
panna vstala, raníčko Ráno, •
si uzel v zavázala: prádlo •
k "Půjdu, jezeru, matičko, •
sobě šátečky vyperu." •
jezero, "Ach nechoď, nechoď na •
doma, dnes zůstaň moje dcero! •
zlý měla té noci sen: Já •
k dceruško, ven. nechoď, vodě •
vybírala, jsem Perly tobě •
oblíkala, tebe jsem bíle •
pěn: vodních z jako sukničku v •
ven. dceruško, k nechoď, vodě •
tají, smutek Bílé šatičky •
ukrývají, perlách se v slzy •
je nešťastný pátek a den, •
dceruško, vodě k ven." nechoď, •
dceruška, nemá stání, Nemá •
vždy cos jezeru k pohání, ji •
vždy ji jezeru nutí, cos k •
chuti. po nic nic doma, jí •
šáteček namočila První •
prolomila, se tu ní lávka s •
a dívčině mladičké po •
v hlubině. zavířilo se •
zdola, vlny se Vyvalily •
v kola; roztáhnuly šírá se •
skal a na topole podle •
zatleskal. mužík zelený •
III. •
truchlivy Nevesely •
ty jsou vodní kraje, •
pod trávě si kde leknínem v •
hraje. rybkou s rybka •
slunéčko Tu nezahřívá, •
nezavěje: větřík •
ticho chladno, - •
bez žel v srdci naděje. jako •
truchlivy Nevesely •
ty jsou kraje vodní; •
a v poloutmě polousvětle v •
dni. po tu den mine •
prostranný, Dvůr vodníkův •
dosti; bohatství něm v •
bezděky však něm jen v se •
hosti. zastavují •
kdo v A křišťálovou jednou •
vkročí, jeho bránu •
kdy sotva ho uhlédají •
oči. milých jeho •
mezi Vodník vraty, sedí •
sítě spravuje své •
jeho a mladá ženuška •
dítě. malé chová •
dadej, děťátko, "Hajej, mé •
bezděčný můj synu! •
mne usmíváš, Ty se na •
hynu. já žalostí •
Ty radostně vypínáš •
obě; ke ručky mně •
radš já se bych a viděla •
na hrobě. zemi v tam •
zemi za kostelem na Tam •
kříže, černého u •
zlatá má aby matička •
ke mně blíže. měla •
synku můj, Hajej, dadej, •
malý vodníčku! můj •
vzpomínati Kterak nemám •
na matičku? smutná •
se ubohá, Starala •
komu, mne, vdá komu •
ani nenadálá, se však •
mne domu! vybyla z •
vdala již, se, Vdala jsem •
chyby: ale byly •
raci, starosvati - černí •
- a ryby! družičky •
bůh A můj - muž polituj! •
suše chodí mokře v •
pod vodě a hrnečky ve •
lidské střádá duše. •
dadej, Hajej, synáčku můj •
s vlásky! zelenými •
matička tvá se Nevdala •
lásky. ve příbytek •
polapena Obluzena, •
ošemetné v sítě, •
zde nemá radosti žádné •
dítě!" tebe, mé leč •
to zpíváš, "Co ženo má? •
toho Nechci zpěvu! •
proklatá Tvoje píseň •
mne popouzí k hněvu. •
má! Nic ženo nezpívej, •
žluč mi kyne: těle V •
rybou učiním tebe sic •
jiné!" mnohé jako •
nehněvej, se, "Nehněvej •
můj muži! vodníku, •
za rozdrcené, zlé Neměj •
růži. zahozené •
jarý mé štěp Mladosti •
jsi přelomil v půli; •
jsi dobu po nic a mi tu •
k neučinil vůli. •
jsem tě Stokrát prosila, •
přimlouvala sladce, •
bys kratičký, na na čas, mi •
matce. mé k dovolil •
tě prosila jsem Stokrát •
mnohém, toku v slzí •
jí bych ještě naposledy •
mohla dáti sbohem! •
Stokrát tě jsem prosila, •
kolena klekla; na •
ale kůra tvého srdce •
neobměkla! ničím •
nehněvej, se, Nehněvej •
můj vodníku, pane, •
rozhněvej, se anebo •
se co díš, stane. ať •
mne míti, A rybou chceš-li •
byla němá, abych •
radš kamenem, učiň mne •
jenž nemá. paměti •
mne radš kamenem Učiň •
mysli citu, a bez •
žel by nebylo mi věčně •
svitu!" slunečního •
já ženo, rád "Rád bych bych, •
tvému slovu; věřil •
v moři rybka ale šírém •
lapí kdo znovu? ji •
bych ti já Nezbraňoval •
tvojí k chůze; matce •
mysli liché ženské ale •
tuze! se obávám •
ti dovolím - Nuže já, •
důli; ti dovolím z •
mi však ať věrně poroučím, •
vůli. splníš moji •
matky své, Neobjímej •
ani duše jiné; •
pozemská tvoje sic láska •
se s mine. nezemskou •
nikoho Neobjímej •
z rána do večera; •
se před zase pak klekáním •
do jezera. vrátíš •
klekání klekání Od do •
tobě; lhůtu dávám •
avšak tu na jistotu mi •
to zůstavíš robě." •
IV. •
by Jaké, bylo jaké to •
bez slunéčka podletí? •
by bylo shledání Jaké •
vroucího bez objetí? •
čase když A v dlouhém dcera •
svou zase, matku obejme •
zlé míti kdo aj, za může •
dítěti? laskavému •
v těší se pláči Celý den •
žena z jezera: matkou s •
má "Sbohem, matičko zlatá! •
bojím se Ach, večera!" •
drahá, má se, "Neboj duše •
se neboj nic vraha; toho •
měla nedopustím, v moci by tě •
příšera!" vodní •
večer. - zelený Přišel Muž •
dvoře; chodí venku po •
zastrčeny, dvéře klínem •
v komoře. dcerou matka s •
duše, má se, "Neboj drahá •
suše, nic ti v neuškodí •
k tobě nemá vrah jezerní •
moci žádné nahoře." •
Když odzvonili, klekání •
venku na dvéře: buch buch! •
ženo domů, moje, "Pojď již •
ještě nemám večeře." •
prahu, "Vari od našeho •
ty vari lstivý pryč, vrahu, •
jsi večeříval, dřív co a •
zase večeř jezeře!" v •
půlnoci buch! buch O zase •
ty zpukřelé: dvéře na •
již "Pojď ženo moje, domů, •
mi ustlat pojď postele." •
našeho prahu, od "Vari •
ty pryč, vrahu, lstivý vari •
tobě prve stlával, a kdo •
zase ustele!" ti ať •
buch potřetí buch! zase, A •
ranní šeřil když se svit: •
již "Pojď domů, ženo moje, •
pít!" dítě pláče, dej mu •
muka, - muka matičko, "Ach •
puká! pro srdce děťátko •
zlatá, matičko Matko má, •
mne, nech mne jít!" zase nech •
moje, nechoď, dcero "Nikam •
vodní kuje zradu vrah; •
že ač péči dítě, máš o •
tebe strach. větší o mně •
do jezera, vrahu, Vari, •
moje nikam dcera; nesmí •
tvé a pláče-li děťátko, •
práh." přines náš sem na je •
bouře jezeře Na hučí, •
naříká; bouři v dítě •
duši, bodá v nářek ostře •
náhle zaniká. potom •
běda, "Ach matičko, běda, •
pláčem krev usedá; mi tím •
má, zlatá, matičko matko •
vodníka!" se strachuji •
padlo. dveřmi Něco Pode •
- se krvavý; mok jeví •
stará a otevřela, když •
kdo leknutí vypraví! •
v tu Dvě věci leží krvi •
těle po mráz běží: hrůzou •
bez dětská tělíčka hlava •
bez hlavy. tělíčko a •
jezerem Na nad topole •
vodník seděl podvečerem: •
měsíčku, "Sviť, sviť, •
mi ať niť. šije •
šiju botičky si Šiju, •
vodičky: sucha do do i •
sviť, měsíčku, sviť, •
niť. ať mi šije •
pátek čtvrtek, je Dnes zejtra •
kabátek: šiju šiju, si •
měsíčku, sviť, sviť, •
niť. šije mi ať •
šaty, Zelené rudé, botky •
moje zejtra bude: svatba •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi šije ať niť." •
II. •
panna vstala, raníčko Ráno, •
si uzel v zavázala: prádlo •
k "Půjdu, jezeru, matičko, •
sobě šátečky vyperu." •
jezero, "Ach nechoď, nechoď na •
doma, dnes zůstaň moje dcero! •
zlý měla té noci sen: Já •
k dceruško, ven. nechoď, vodě •
vybírala, jsem Perly tobě •
oblíkala, tebe jsem bíle •
pěn: vodních z jako sukničku v •
ven. dceruško, k nechoď, vodě •
tají, smutek Bílé šatičky •
ukrývají, perlách se v slzy •
je nešťastný pátek a den, •
dceruško, vodě k ven." nechoď, •
dceruška, nemá stání, Nemá •
vždy cos jezeru k pohání, ji •
vždy ji jezeru nutí, cos k •
chuti. po nic nic doma, jí •
šáteček namočila První •
prolomila, se tu ní lávka s •
a dívčině mladičké po •
v hlubině. zavířilo se •
zdola, vlny se Vyvalily •
v kola; roztáhnuly šírá se •
skal a na topole podle •
zatleskal. mužík zelený •
III. •
truchlivy Nevesely •
ty jsou vodní kraje, •
pod trávě si kde leknínem v •
hraje. rybkou s rybka •
slunéčko Tu nezahřívá, •
nezavěje: větřík •
ticho chladno, - •
bez žel v srdci naděje. jako •
truchlivy Nevesely •
ty jsou kraje vodní; •
a v poloutmě polousvětle v •
dni. po tu den mine •
prostranný, Dvůr vodníkův •
dosti; bohatství něm v •
bezděky však něm jen v se •
hosti. zastavují •
kdo v A křišťálovou jednou •
vkročí, jeho bránu •
kdy sotva ho uhlédají •
oči. milých jeho •
mezi Vodník vraty, sedí •
sítě spravuje své •
jeho a mladá ženuška •
dítě. malé chová •
dadej, děťátko, "Hajej, mé •
bezděčný můj synu! •
mne usmíváš, Ty se na •
hynu. já žalostí •
Ty radostně vypínáš •
obě; ke ručky mně •
radš já se bych a viděla •
na hrobě. zemi v tam •
zemi za kostelem na Tam •
kříže, černého u •
zlatá má aby matička •
ke mně blíže. měla •
synku můj, Hajej, dadej, •
malý vodníčku! můj •
vzpomínati Kterak nemám •
na matičku? smutná •
se ubohá, Starala •
komu, mne, vdá komu •
ani nenadálá, se však •
mne domu! vybyla z •
vdala již, se, Vdala jsem •
chyby: ale byly •
raci, starosvati - černí •
- a ryby! družičky •
bůh A můj - muž polituj! •
suše chodí mokře v •
pod vodě a hrnečky ve •
lidské střádá duše. •
dadej, Hajej, synáčku můj •
s vlásky! zelenými •
matička tvá se Nevdala •
lásky. ve příbytek •
polapena Obluzena, •
ošemetné v sítě, •
zde nemá radosti žádné •
dítě!" tebe, mé leč •
to zpíváš, "Co ženo má? •
toho Nechci zpěvu! •
proklatá Tvoje píseň •
mne popouzí k hněvu. •
má! Nic ženo nezpívej, •
žluč mi kyne: těle V •
rybou učiním tebe sic •
jiné!" mnohé jako •
nehněvej, se, "Nehněvej •
můj muži! vodníku, •
za rozdrcené, zlé Neměj •
růži. zahozené •
jarý mé štěp Mladosti •
jsi přelomil v půli; •
jsi dobu po nic a mi tu •
k neučinil vůli. •
jsem tě Stokrát prosila, •
přimlouvala sladce, •
bys kratičký, na na čas, mi •
matce. mé k dovolil •
tě prosila jsem Stokrát •
mnohém, toku v slzí •
jí bych ještě naposledy •
mohla dáti sbohem! •
Stokrát tě jsem prosila, •
kolena klekla; na •
ale kůra tvého srdce •
neobměkla! ničím •
nehněvej, se, Nehněvej •
můj vodníku, pane, •
rozhněvej, se anebo •
se co díš, stane. ať •
mne míti, A rybou chceš-li •
byla němá, abych •
radš kamenem, učiň mne •
jenž nemá. paměti •
mne radš kamenem Učiň •
mysli citu, a bez •
žel by nebylo mi věčně •
svitu!" slunečního •
já ženo, rád "Rád bych bych, •
tvému slovu; věřil •
v moři rybka ale šírém •
lapí kdo znovu? ji •
bych ti já Nezbraňoval •
tvojí k chůze; matce •
mysli liché ženské ale •
tuze! se obávám •
ti dovolím - Nuže já, •
důli; ti dovolím z •
mi však ať věrně poroučím, •
vůli. splníš moji •
matky své, Neobjímej •
ani duše jiné; •
pozemská tvoje sic láska •
se s mine. nezemskou •
nikoho Neobjímej •
z rána do večera; •
se před zase pak klekáním •
do jezera. vrátíš •
klekání klekání Od do •
tobě; lhůtu dávám •
avšak tu na jistotu mi •
to zůstavíš robě." •
IV. •
by Jaké, bylo jaké to •
bez slunéčka podletí? •
by bylo shledání Jaké •
vroucího bez objetí? •
čase když A v dlouhém dcera •
svou zase, matku obejme •
zlé míti kdo aj, za může •
dítěti? laskavému •
v těší se pláči Celý den •
žena z jezera: matkou s •
má "Sbohem, matičko zlatá! •
bojím se Ach, večera!" •
drahá, má se, "Neboj duše •
se neboj nic vraha; toho •
měla nedopustím, v moci by tě •
příšera!" vodní •
večer. - zelený Přišel Muž •
dvoře; chodí venku po •
zastrčeny, dvéře klínem •
v komoře. dcerou matka s •
duše, má se, "Neboj drahá •
suše, nic ti v neuškodí •
k tobě nemá vrah jezerní •
moci žádné nahoře." •
Když odzvonili, klekání •
venku na dvéře: buch buch! •
ženo domů, moje, "Pojď již •
ještě nemám večeře." •
prahu, "Vari od našeho •
ty vari lstivý pryč, vrahu, •
jsi večeříval, dřív co a •
zase večeř jezeře!" v •
půlnoci buch! buch O zase •
ty zpukřelé: dvéře na •
již "Pojď ženo moje, domů, •
mi ustlat pojď postele." •
našeho prahu, od "Vari •
ty pryč, vrahu, lstivý vari •
tobě prve stlával, a kdo •
zase ustele!" ti ať •
buch potřetí buch! zase, A •
ranní šeřil když se svit: •
již "Pojď domů, ženo moje, •
pít!" dítě pláče, dej mu •
muka, - muka matičko, "Ach •
puká! pro srdce děťátko •
zlatá, matičko Matko má, •
mne, nech mne jít!" zase nech •
moje, nechoď, dcero "Nikam •
vodní kuje zradu vrah; •
že ač péči dítě, máš o •
tebe strach. větší o mně •
do jezera, vrahu, Vari, •
moje nikam dcera; nesmí •
tvé a pláče-li děťátko, •
práh." přines náš sem na je •
bouře jezeře Na hučí, •
naříká; bouři v dítě •
duši, bodá v nářek ostře •
náhle zaniká. potom •
běda, "Ach matičko, běda, •
pláčem krev usedá; mi tím •
má, zlatá, matičko matko •
vodníka!" se strachuji •
padlo. dveřmi Něco Pode •
- se krvavý; mok jeví •
stará a otevřela, když •
kdo leknutí vypraví! •
v tu Dvě věci leží krvi •
těle po mráz běží: hrůzou •
bez dětská tělíčka hlava •
bez hlavy. tělíčko a •
Počet správných určení: 0
Počet špatných určení: 0
Úspěšnost: 0
Počet správných/špatných v předchozích testech: 0
Počet špatných v předchozích testech: 0
Úspěšnost v předchozích testech: 0
Znovu zamíchat
Úspěšnost v předchozích testech - graf:
100%
0%
Chyby v předchozích testech - graf:
0
Čas na správnou odpověď v předešlých testech - graf:
0s
Grafy se aktualizují po zamíchání, nebo tlačítkem pod grafy, kdy je přičten i současný stav.
Aktualizovat statistiky
Čas startu:0
Čas posledního kliknutí:0
Průměr.čas na 1 správné kliknutí:0
V předešlých testech čas na správné kliknutí:0
Cvičení pro zlepšení paměti. Z náhodně umístěných slov máte složit text písně, nebo básně. Kliknutím na políčko s textem jej aktivujete / pozadí se obarví. Pak klikněte na políčko, kam chcete text přesunout. Pokud nechcete přesunout, klikněte znovu na políčko ještě jednou. Více informací na konci testu. Pokud je přesunutí správné, přesunutý text se podbarví zeleně. Místo, kde bylo již chybováno, bude podtrženo červeně. Pokud počet chyb nesouhlasí s počtem červeně podtržených výrazů, možná jste udělali vícekrát chybu ve stejném místě.
Script modified: June 19 2019 09:18:23.
Písmenková doplňovačka
Pište text do modrého rámečku - obdelníčku. Pokud se objeví CHYBA,
rámeček změní barvu na červený. Smažte poslední písmenka tak dlouho dokud se rámeček
nezmění na modrý a pokračujte správým znakem, nebo
si otevřete nápovědu pomocí tlačítka, pokud nevíte jak dál.
Čárky vě větách ani tečky není nutné uvádět pro snadnější psaní,
ale otazník, či vykřičník je nutné spravně zapsat.
Video ukázka jak prováďet test
Originalní text
Upozornění na chybu
Počet chyb
Text v poli
