Erben-Vodník
Popis stránky *
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
Test
×
Obtížnost testuZde bude průběžné info.
Při volbě jiné obtížnosti, bude celý text znovu zamíchán a vynulován!
I. •
jezerem Na topole nad •
podvečerem: seděl vodník •
sviť, "Sviť, měsíčku, •
šije mi niť. ať •
Šiju, si šiju botičky •
vodičky: do i sucha do •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi niť. šije ať •
zejtra čtvrtek, je pátek Dnes •
kabátek: šiju šiju, si •
měsíčku, sviť, sviť, •
niť. ať šije mi •
šaty, rudé, Zelené botky •
svatba zejtra moje bude: •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi niť." šije ať •
II. •
panna vstala, raníčko Ráno, •
zavázala: v prádlo si uzel •
k jezeru, "Půjdu, matičko, •
sobě šátečky vyperu." •
"Ach nechoď, nechoď jezero, na •
moje doma, dnes zůstaň dcero! •
zlý noci Já té měla sen: •
dceruško, vodě nechoď, ven. k •
jsem tobě vybírala, Perly •
tebe jsem oblíkala, bíle •
vodních z jako pěn: v sukničku •
ven. vodě k dceruško, nechoď, •
šatičky smutek tají, Bílé •
se slzy ukrývají, v perlách •
den, je nešťastný a pátek •
k vodě nechoď, ven." dceruško, •
stání, dceruška, nemá Nemá •
jezeru pohání, cos vždy ji k •
vždy jezeru k cos ji nutí, •
doma, jí nic chuti. po nic •
šáteček První namočila •
tu ní s lávka prolomila, se •
po a mladičké dívčině •
se zavířilo v hlubině. •
zdola, Vyvalily vlny se •
v se šírá kola; roztáhnuly •
na skal a topole podle •
mužík zatleskal. zelený •
III. •
truchlivy Nevesely •
vodní jsou ty kraje, •
v leknínem kde trávě pod si •
s hraje. rybka rybkou •
nezahřívá, slunéčko Tu •
nezavěje: větřík •
chladno, ticho - •
v jako žel naděje. bez srdci •
Nevesely truchlivy •
vodní; jsou kraje ty •
v polousvětle v a poloutmě •
tu mine dni. po den •
prostranný, Dvůr vodníkův •
dosti; bohatství něm v •
v se jen bezděky však něm •
zastavují hosti. •
kdo v křišťálovou A jednou •
jeho vkročí, bránu •
ho uhlédají kdy sotva •
oči. jeho milých •
mezi sedí vraty, Vodník •
spravuje své sítě •
ženuška mladá jeho a •
malé chová dítě. •
mé děťátko, "Hajej, dadej, •
bezděčný synu! můj •
se na mne Ty usmíváš, •
hynu. žalostí já •
radostně vypínáš Ty •
ke obě; ručky mně •
já a viděla radš bych se •
hrobě. v na zemi tam •
kostelem zemi Tam na za •
kříže, černého u •
matička zlatá má aby •
ke blíže. měla mně •
dadej, synku Hajej, můj, •
malý můj vodníčku! •
vzpomínati Kterak nemám •
matičku? na smutná •
ubohá, Starala se •
mne, komu vdá komu, •
nenadálá, ani však se •
z mne vybyla domu! •
vdala jsem již, se, Vdala •
chyby: ale byly •
- starosvati černí raci, •
družičky - a ryby! •
muž A polituj! můj - bůh •
chodí suše mokře v •
a pod vodě hrnečky ve •
duše. střádá lidské •
můj Hajej, dadej, synáčku •
zelenými vlásky! s •
tvá Nevdala matička se •
lásky. příbytek ve •
polapena Obluzena, •
sítě, ošemetné v •
žádné zde radosti nemá •
tebe, leč mé dítě!" •
zpíváš, má? "Co to ženo •
toho Nechci zpěvu! •
proklatá Tvoje píseň •
mne k popouzí hněvu. •
má! ženo Nic nezpívej, •
těle žluč V kyne: mi •
učiním tebe rybou sic •
mnohé jako jiné!" •
"Nehněvej nehněvej, se, •
vodníku, můj muži! •
zlé rozdrcené, Neměj za •
růži. zahozené •
štěp mé jarý Mladosti •
v jsi přelomil půli; •
mi tu po a jsi dobu nic •
neučinil vůli. k •
prosila, tě jsem Stokrát •
přimlouvala sladce, •
na bys na čas, kratičký, mi •
matce. dovolil k mé •
prosila Stokrát tě jsem •
slzí toku v mnohém, •
naposledy jí ještě bych •
dáti sbohem! mohla •
jsem tě Stokrát prosila, •
klekla; na kolena •
srdce tvého ale kůra •
ničím neobměkla! •
se, nehněvej, Nehněvej •
můj pane, vodníku, •
se anebo rozhněvej, •
díš, stane. co se ať •
mne rybou chceš-li A míti, •
němá, abych byla •
radš kamenem, mne učiň •
paměti jenž nemá. •
radš kamenem Učiň mne •
citu, a bez mysli •
mi nebylo žel věčně by •
svitu!" slunečního •
bych ženo, rád bych, já "Rád •
slovu; tvému věřil •
moři rybka ale šírém v •
znovu? kdo ji lapí •
ti bych Nezbraňoval já •
matce chůze; tvojí k •
ale mysli ženské liché •
tuze! obávám se •
dovolím ti já, Nuže - •
důli; ti dovolím z •
poroučím, ať však mi věrně •
moji vůli. splníš •
své, Neobjímej matky •
duše jiné; ani •
pozemská láska tvoje sic •
mine. s nezemskou se •
nikoho Neobjímej •
večera; rána z do •
se pak klekáním před zase •
do vrátíš jezera. •
klekání Od do klekání •
dávám tobě; lhůtu •
tu avšak na jistotu mi •
robě." to zůstavíš •
IV. •
by jaké to bylo Jaké, •
slunéčka podletí? bez •
by shledání bylo Jaké •
vroucího bez objetí? •
dlouhém čase A když dcera v •
zase, svou matku obejme •
zlé může aj, za kdo míti •
dítěti? laskavému •
těší pláči Celý den se v •
žena matkou z jezera: s •
zlatá! matičko "Sbohem, má •
se Ach, večera!" bojím •
má duše "Neboj drahá, se, •
vraha; se toho nic neboj •
by nedopustím, tě moci měla v •
příšera!" vodní •
- večer. Přišel zelený Muž •
po chodí venku dvoře; •
klínem dvéře zastrčeny, •
komoře. s dcerou v matka •
drahá má "Neboj duše, se, •
suše, nic neuškodí v ti •
nemá tobě vrah jezerní k •
moci nahoře." žádné •
odzvonili, Když klekání •
buch! venku dvéře: buch na •
domů, "Pojď moje, ženo již •
večeře." ještě nemám •
prahu, "Vari našeho od •
lstivý pryč, ty vari vrahu, •
jsi co a večeříval, dřív •
zase večeř jezeře!" v •
půlnoci buch! buch zase O •
dvéře na ty zpukřelé: •
moje, domů, "Pojď ženo již •
mi postele." ustlat pojď •
prahu, "Vari našeho od •
vrahu, lstivý vari pryč, ty •
tobě a prve stlával, kdo •
zase ať ti ustele!" •
buch buch! potřetí A zase, •
šeřil se svit: když ranní •
ženo domů, "Pojď již moje, •
pláče, dej mu pít!" dítě •
matičko, "Ach muka, muka - •
puká! děťátko pro srdce •
má, Matko matičko zlatá, •
mne, nech mne nech zase jít!" •
moje, dcero "Nikam nechoď, •
kuje zradu vrah; vodní •
dítě, máš péči o že ač •
tebe větší mně o strach. •
Vari, jezera, vrahu, do •
moje nesmí nikam dcera; •
pláče-li a tvé děťátko, •
náš na přines sem práh." je •
bouře hučí, jezeře Na •
dítě bouři naříká; v •
duši, nářek bodá ostře v •
zaniká. náhle potom •
běda, matičko, běda, "Ach •
usedá; mi tím pláčem krev •
matičko zlatá, matko má, •
vodníka!" se strachuji •
dveřmi Něco padlo. Pode •
krvavý; - se jeví mok •
stará a otevřela, když •
vypraví! leknutí kdo •
v leží věci Dvě tu krvi •
těle běží: mráz po hrůzou •
hlava tělíčka bez dětská •
hlavy. a bez tělíčko •
jezerem Na topole nad •
podvečerem: seděl vodník •
sviť, "Sviť, měsíčku, •
šije mi niť. ať •
Šiju, si šiju botičky •
vodičky: do i sucha do •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi niť. šije ať •
zejtra čtvrtek, je pátek Dnes •
kabátek: šiju šiju, si •
měsíčku, sviť, sviť, •
niť. ať šije mi •
šaty, rudé, Zelené botky •
svatba zejtra moje bude: •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi niť." šije ať •
II. •
panna vstala, raníčko Ráno, •
zavázala: v prádlo si uzel •
k jezeru, "Půjdu, matičko, •
sobě šátečky vyperu." •
"Ach nechoď, nechoď jezero, na •
moje doma, dnes zůstaň dcero! •
zlý noci Já té měla sen: •
dceruško, vodě nechoď, ven. k •
jsem tobě vybírala, Perly •
tebe jsem oblíkala, bíle •
vodních z jako pěn: v sukničku •
ven. vodě k dceruško, nechoď, •
šatičky smutek tají, Bílé •
se slzy ukrývají, v perlách •
den, je nešťastný a pátek •
k vodě nechoď, ven." dceruško, •
stání, dceruška, nemá Nemá •
jezeru pohání, cos vždy ji k •
vždy jezeru k cos ji nutí, •
doma, jí nic chuti. po nic •
šáteček První namočila •
tu ní s lávka prolomila, se •
po a mladičké dívčině •
se zavířilo v hlubině. •
zdola, Vyvalily vlny se •
v se šírá kola; roztáhnuly •
na skal a topole podle •
mužík zatleskal. zelený •
III. •
truchlivy Nevesely •
vodní jsou ty kraje, •
v leknínem kde trávě pod si •
s hraje. rybka rybkou •
nezahřívá, slunéčko Tu •
nezavěje: větřík •
chladno, ticho - •
v jako žel naděje. bez srdci •
Nevesely truchlivy •
vodní; jsou kraje ty •
v polousvětle v a poloutmě •
tu mine dni. po den •
prostranný, Dvůr vodníkův •
dosti; bohatství něm v •
v se jen bezděky však něm •
zastavují hosti. •
kdo v křišťálovou A jednou •
jeho vkročí, bránu •
ho uhlédají kdy sotva •
oči. jeho milých •
mezi sedí vraty, Vodník •
spravuje své sítě •
ženuška mladá jeho a •
malé chová dítě. •
mé děťátko, "Hajej, dadej, •
bezděčný synu! můj •
se na mne Ty usmíváš, •
hynu. žalostí já •
radostně vypínáš Ty •
ke obě; ručky mně •
já a viděla radš bych se •
hrobě. v na zemi tam •
kostelem zemi Tam na za •
kříže, černého u •
matička zlatá má aby •
ke blíže. měla mně •
dadej, synku Hajej, můj, •
malý můj vodníčku! •
vzpomínati Kterak nemám •
matičku? na smutná •
ubohá, Starala se •
mne, komu vdá komu, •
nenadálá, ani však se •
z mne vybyla domu! •
vdala jsem již, se, Vdala •
chyby: ale byly •
- starosvati černí raci, •
družičky - a ryby! •
muž A polituj! můj - bůh •
chodí suše mokře v •
a pod vodě hrnečky ve •
duše. střádá lidské •
můj Hajej, dadej, synáčku •
zelenými vlásky! s •
tvá Nevdala matička se •
lásky. příbytek ve •
polapena Obluzena, •
sítě, ošemetné v •
žádné zde radosti nemá •
tebe, leč mé dítě!" •
zpíváš, má? "Co to ženo •
toho Nechci zpěvu! •
proklatá Tvoje píseň •
mne k popouzí hněvu. •
má! ženo Nic nezpívej, •
těle žluč V kyne: mi •
učiním tebe rybou sic •
mnohé jako jiné!" •
"Nehněvej nehněvej, se, •
vodníku, můj muži! •
zlé rozdrcené, Neměj za •
růži. zahozené •
štěp mé jarý Mladosti •
v jsi přelomil půli; •
mi tu po a jsi dobu nic •
neučinil vůli. k •
prosila, tě jsem Stokrát •
přimlouvala sladce, •
na bys na čas, kratičký, mi •
matce. dovolil k mé •
prosila Stokrát tě jsem •
slzí toku v mnohém, •
naposledy jí ještě bych •
dáti sbohem! mohla •
jsem tě Stokrát prosila, •
klekla; na kolena •
srdce tvého ale kůra •
ničím neobměkla! •
se, nehněvej, Nehněvej •
můj pane, vodníku, •
se anebo rozhněvej, •
díš, stane. co se ať •
mne rybou chceš-li A míti, •
němá, abych byla •
radš kamenem, mne učiň •
paměti jenž nemá. •
radš kamenem Učiň mne •
citu, a bez mysli •
mi nebylo žel věčně by •
svitu!" slunečního •
bych ženo, rád bych, já "Rád •
slovu; tvému věřil •
moři rybka ale šírém v •
znovu? kdo ji lapí •
ti bych Nezbraňoval já •
matce chůze; tvojí k •
ale mysli ženské liché •
tuze! obávám se •
dovolím ti já, Nuže - •
důli; ti dovolím z •
poroučím, ať však mi věrně •
moji vůli. splníš •
své, Neobjímej matky •
duše jiné; ani •
pozemská láska tvoje sic •
mine. s nezemskou se •
nikoho Neobjímej •
večera; rána z do •
se pak klekáním před zase •
do vrátíš jezera. •
klekání Od do klekání •
dávám tobě; lhůtu •
tu avšak na jistotu mi •
robě." to zůstavíš •
IV. •
by jaké to bylo Jaké, •
slunéčka podletí? bez •
by shledání bylo Jaké •
vroucího bez objetí? •
dlouhém čase A když dcera v •
zase, svou matku obejme •
zlé může aj, za kdo míti •
dítěti? laskavému •
těší pláči Celý den se v •
žena matkou z jezera: s •
zlatá! matičko "Sbohem, má •
se Ach, večera!" bojím •
má duše "Neboj drahá, se, •
vraha; se toho nic neboj •
by nedopustím, tě moci měla v •
příšera!" vodní •
- večer. Přišel zelený Muž •
po chodí venku dvoře; •
klínem dvéře zastrčeny, •
komoře. s dcerou v matka •
drahá má "Neboj duše, se, •
suše, nic neuškodí v ti •
nemá tobě vrah jezerní k •
moci nahoře." žádné •
odzvonili, Když klekání •
buch! venku dvéře: buch na •
domů, "Pojď moje, ženo již •
večeře." ještě nemám •
prahu, "Vari našeho od •
lstivý pryč, ty vari vrahu, •
jsi co a večeříval, dřív •
zase večeř jezeře!" v •
půlnoci buch! buch zase O •
dvéře na ty zpukřelé: •
moje, domů, "Pojď ženo již •
mi postele." ustlat pojď •
prahu, "Vari našeho od •
vrahu, lstivý vari pryč, ty •
tobě a prve stlával, kdo •
zase ať ti ustele!" •
buch buch! potřetí A zase, •
šeřil se svit: když ranní •
ženo domů, "Pojď již moje, •
pláče, dej mu pít!" dítě •
matičko, "Ach muka, muka - •
puká! děťátko pro srdce •
má, Matko matičko zlatá, •
mne, nech mne nech zase jít!" •
moje, dcero "Nikam nechoď, •
kuje zradu vrah; vodní •
dítě, máš péči o že ač •
tebe větší mně o strach. •
Vari, jezera, vrahu, do •
moje nesmí nikam dcera; •
pláče-li a tvé děťátko, •
náš na přines sem práh." je •
bouře hučí, jezeře Na •
dítě bouři naříká; v •
duši, nářek bodá ostře v •
zaniká. náhle potom •
běda, matičko, běda, "Ach •
usedá; mi tím pláčem krev •
matičko zlatá, matko má, •
vodníka!" se strachuji •
dveřmi Něco padlo. Pode •
krvavý; - se jeví mok •
stará a otevřela, když •
vypraví! leknutí kdo •
v leží věci Dvě tu krvi •
těle běží: mráz po hrůzou •
hlava tělíčka bez dětská •
hlavy. a bez tělíčko •
Počet správných určení: 0
Počet špatných určení: 0
Úspěšnost: 0
Počet správných/špatných v předchozích testech: 0
Počet špatných v předchozích testech: 0
Úspěšnost v předchozích testech: 0
Znovu zamíchat
Úspěšnost v předchozích testech - graf:
100%
0%
Chyby v předchozích testech - graf:
0
Čas na správnou odpověď v předešlých testech - graf:
0s
Grafy se aktualizují po zamíchání, nebo tlačítkem pod grafy, kdy je přičten i současný stav.
Aktualizovat statistiky
Čas startu:0
Čas posledního kliknutí:0
Průměr.čas na 1 správné kliknutí:0
V předešlých testech čas na správné kliknutí:0
Cvičení pro zlepšení paměti. Z náhodně umístěných slov máte složit text písně, nebo básně. Kliknutím na políčko s textem jej aktivujete / pozadí se obarví. Pak klikněte na políčko, kam chcete text přesunout. Pokud nechcete přesunout, klikněte znovu na políčko ještě jednou. Více informací na konci testu. Pokud je přesunutí správné, přesunutý text se podbarví zeleně. Místo, kde bylo již chybováno, bude podtrženo červeně. Pokud počet chyb nesouhlasí s počtem červeně podtržených výrazů, možná jste udělali vícekrát chybu ve stejném místě.
Script modified: June 19 2019 09:18:23.
Písmenková doplňovačka
Pište text do modrého rámečku - obdelníčku. Pokud se objeví CHYBA,
rámeček změní barvu na červený. Smažte poslední písmenka tak dlouho dokud se rámeček
nezmění na modrý a pokračujte správým znakem, nebo
si otevřete nápovědu pomocí tlačítka, pokud nevíte jak dál.
Čárky vě větách ani tečky není nutné uvádět pro snadnější psaní,
ale otazník, či vykřičník je nutné spravně zapsat.
Video ukázka jak prováďet test
Originalní text
Upozornění na chybu
Počet chyb
Text v poli
