Erben-Vodník
Popis stránky *
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
Test
×
Obtížnost testuZde bude průběžné info.
Při volbě jiné obtížnosti, bude celý text znovu zamíchán a vynulován!
I. •
topole nad jezerem Na •
podvečerem: seděl vodník •
měsíčku, sviť, "Sviť, •
mi šije ať niť. •
botičky Šiju, si šiju •
i do do sucha vodičky: •
sviť, sviť, měsíčku, •
šije mi niť. ať •
čtvrtek, pátek je Dnes zejtra •
kabátek: šiju šiju, si •
měsíčku, sviť, sviť, •
niť. mi šije ať •
šaty, Zelené rudé, botky •
bude: moje svatba zejtra •
sviť, měsíčku, sviť, •
šije ať mi niť." •
II. •
vstala, raníčko panna Ráno, •
si uzel prádlo zavázala: v •
matičko, k "Půjdu, jezeru, •
vyperu." sobě šátečky •
jezero, nechoď, "Ach nechoď na •
moje dnes zůstaň doma, dcero! •
měla té noci zlý sen: Já •
dceruško, k ven. nechoď, vodě •
jsem tobě vybírala, Perly •
tebe jsem bíle oblíkala, •
sukničku pěn: vodních jako v z •
ven. dceruško, nechoď, k vodě •
tají, Bílé smutek šatičky •
perlách v slzy se ukrývají, •
je a nešťastný den, pátek •
dceruško, ven." k nechoď, vodě •
nemá Nemá dceruška, stání, •
vždy cos ji pohání, k jezeru •
vždy ji k nutí, cos jezeru •
po jí nic doma, chuti. nic •
šáteček První namočila •
se s prolomila, lávka ní tu •
dívčině mladičké a po •
zavířilo se v hlubině. •
se vlny zdola, Vyvalily •
kola; v se šírá roztáhnuly •
na podle topole skal a •
mužík zatleskal. zelený •
III. •
truchlivy Nevesely •
vodní kraje, ty jsou •
kde si v trávě pod leknínem •
rybkou s hraje. rybka •
slunéčko Tu nezahřívá, •
nezavěje: větřík •
ticho - chladno, •
bez jako srdci v žel naděje. •
truchlivy Nevesely •
kraje ty jsou vodní; •
poloutmě v polousvětle v a •
dni. mine tu po den •
vodníkův Dvůr prostranný, •
v něm bohatství dosti; •
bezděky jen v něm však se •
zastavují hosti. •
jednou kdo A křišťálovou v •
jeho vkročí, bránu •
kdy sotva uhlédají ho •
milých oči. jeho •
sedí vraty, Vodník mezi •
sítě své spravuje •
mladá ženuška jeho a •
malé chová dítě. •
děťátko, "Hajej, dadej, mé •
synu! bezděčný můj •
mne Ty usmíváš, se na •
hynu. žalostí já •
radostně Ty vypínáš •
obě; ručky mně ke •
se já viděla radš bych a •
hrobě. v zemi na tam •
za na Tam zemi kostelem •
kříže, u černého •
má zlatá aby matička •
mně blíže. ke měla •
můj, Hajej, synku dadej, •
malý můj vodníčku! •
nemám Kterak vzpomínati •
matičku? na smutná •
se Starala ubohá, •
mne, vdá komu, komu •
ani nenadálá, se však •
domu! mne z vybyla •
již, se, jsem vdala Vdala •
byly chyby: ale •
- starosvati černí raci, •
družičky - ryby! a •
polituj! můj - bůh A muž •
suše mokře chodí v •
ve a pod vodě hrnečky •
duše. lidské střádá •
synáčku Hajej, dadej, můj •
vlásky! s zelenými •
matička Nevdala se tvá •
ve lásky. příbytek •
Obluzena, polapena •
v sítě, ošemetné •
radosti zde žádné nemá •
dítě!" leč mé tebe, •
to ženo "Co zpíváš, má? •
zpěvu! toho Nechci •
píseň Tvoje proklatá •
k hněvu. mne popouzí •
ženo nezpívej, má! Nic •
těle žluč V mi kyne: •
rybou tebe učiním sic •
jiné!" mnohé jako •
se, "Nehněvej nehněvej, •
můj vodníku, muži! •
zlé rozdrcené, Neměj za •
růži. zahozené •
mé jarý Mladosti štěp •
jsi v přelomil půli; •
dobu mi po tu a nic jsi •
k neučinil vůli. •
jsem tě Stokrát prosila, •
sladce, přimlouvala •
mi kratičký, bys na čas, na •
mé k matce. dovolil •
jsem Stokrát tě prosila •
toku slzí mnohém, v •
jí ještě bych naposledy •
sbohem! dáti mohla •
jsem tě Stokrát prosila, •
klekla; kolena na •
tvého ale srdce kůra •
ničím neobměkla! •
nehněvej, se, Nehněvej •
můj pane, vodníku, •
se anebo rozhněvej, •
díš, co se ať stane. •
míti, chceš-li A mne rybou •
abych němá, byla •
kamenem, učiň mne radš •
nemá. jenž paměti •
mne kamenem Učiň radš •
citu, a bez mysli •
mi by žel věčně nebylo •
svitu!" slunečního •
já bych "Rád rád bych, ženo, •
věřil tvému slovu; •
v ale šírém moři rybka •
ji lapí kdo znovu? •
Nezbraňoval já bych ti •
k chůze; tvojí matce •
ale liché mysli ženské •
tuze! se obávám •
dovolím - Nuže ti já, •
ti dovolím důli; z •
věrně však mi ať poroučím, •
moji vůli. splníš •
matky své, Neobjímej •
duše jiné; ani •
tvoje pozemská sic láska •
nezemskou mine. s se •
nikoho Neobjímej •
rána večera; do z •
pak se zase klekáním před •
do jezera. vrátíš •
do klekání klekání Od •
tobě; dávám lhůtu •
jistotu mi tu avšak na •
to robě." zůstavíš •
IV. •
to by bylo jaké Jaké, •
slunéčka podletí? bez •
bylo by Jaké shledání •
vroucího objetí? bez •
dcera dlouhém čase v když A •
svou obejme zase, matku •
kdo může aj, zlé míti za •
dítěti? laskavému •
těší se pláči Celý den v •
jezera: žena matkou s z •
má matičko "Sbohem, zlatá! •
se Ach, večera!" bojím •
se, drahá, "Neboj duše má •
neboj nic vraha; se toho •
tě v měla moci by nedopustím, •
příšera!" vodní •
Muž - zelený Přišel večer. •
dvoře; venku po chodí •
zastrčeny, dvéře klínem •
s dcerou v matka komoře. •
drahá se, "Neboj duše, má •
v suše, neuškodí nic ti •
k tobě vrah nemá jezerní •
moci žádné nahoře." •
odzvonili, klekání Když •
dvéře: buch! na buch venku •
moje, ženo "Pojď domů, již •
večeře." ještě nemám •
"Vari prahu, našeho od •
lstivý vrahu, ty pryč, vari •
jsi a dřív co večeříval, •
jezeře!" v zase večeř •
půlnoci zase O buch buch! •
dvéře na zpukřelé: ty •
již ženo domů, moje, "Pojď •
ustlat pojď postele." mi •
našeho "Vari od prahu, •
vrahu, pryč, ty lstivý vari •
tobě prve kdo a stlával, •
ustele!" zase ti ať •
buch! A zase, buch potřetí •
šeřil když se svit: ranní •
domů, ženo "Pojď moje, již •
mu dítě pláče, dej pít!" •
matičko, muka, muka - "Ach •
děťátko srdce pro puká! •
zlatá, Matko matičko má, •
zase jít!" nech nech mne, mne •
dcero nechoď, moje, "Nikam •
vrah; kuje zradu vodní •
máš péči ač o že dítě, •
strach. tebe větší mně o •
vrahu, jezera, Vari, do •
dcera; nesmí nikam moje •
děťátko, a pláče-li tvé •
je na přines sem práh." náš •
bouře jezeře Na hučí, •
bouři naříká; v dítě •
v duši, bodá ostře nářek •
zaniká. náhle potom •
běda, "Ach matičko, běda, •
mi usedá; pláčem krev tím •
má, matičko matko zlatá, •
se vodníka!" strachuji •
padlo. Pode Něco dveřmi •
jeví mok krvavý; - se •
stará když otevřela, a •
vypraví! kdo leknutí •
Dvě v leží tu krvi věci •
po mráz běží: hrůzou těle •
tělíčka bez hlava dětská •
tělíčko bez a hlavy. •
topole nad jezerem Na •
podvečerem: seděl vodník •
měsíčku, sviť, "Sviť, •
mi šije ať niť. •
botičky Šiju, si šiju •
i do do sucha vodičky: •
sviť, sviť, měsíčku, •
šije mi niť. ať •
čtvrtek, pátek je Dnes zejtra •
kabátek: šiju šiju, si •
měsíčku, sviť, sviť, •
niť. mi šije ať •
šaty, Zelené rudé, botky •
bude: moje svatba zejtra •
sviť, měsíčku, sviť, •
šije ať mi niť." •
II. •
vstala, raníčko panna Ráno, •
si uzel prádlo zavázala: v •
matičko, k "Půjdu, jezeru, •
vyperu." sobě šátečky •
jezero, nechoď, "Ach nechoď na •
moje dnes zůstaň doma, dcero! •
měla té noci zlý sen: Já •
dceruško, k ven. nechoď, vodě •
jsem tobě vybírala, Perly •
tebe jsem bíle oblíkala, •
sukničku pěn: vodních jako v z •
ven. dceruško, nechoď, k vodě •
tají, Bílé smutek šatičky •
perlách v slzy se ukrývají, •
je a nešťastný den, pátek •
dceruško, ven." k nechoď, vodě •
nemá Nemá dceruška, stání, •
vždy cos ji pohání, k jezeru •
vždy ji k nutí, cos jezeru •
po jí nic doma, chuti. nic •
šáteček První namočila •
se s prolomila, lávka ní tu •
dívčině mladičké a po •
zavířilo se v hlubině. •
se vlny zdola, Vyvalily •
kola; v se šírá roztáhnuly •
na podle topole skal a •
mužík zatleskal. zelený •
III. •
truchlivy Nevesely •
vodní kraje, ty jsou •
kde si v trávě pod leknínem •
rybkou s hraje. rybka •
slunéčko Tu nezahřívá, •
nezavěje: větřík •
ticho - chladno, •
bez jako srdci v žel naděje. •
truchlivy Nevesely •
kraje ty jsou vodní; •
poloutmě v polousvětle v a •
dni. mine tu po den •
vodníkův Dvůr prostranný, •
v něm bohatství dosti; •
bezděky jen v něm však se •
zastavují hosti. •
jednou kdo A křišťálovou v •
jeho vkročí, bránu •
kdy sotva uhlédají ho •
milých oči. jeho •
sedí vraty, Vodník mezi •
sítě své spravuje •
mladá ženuška jeho a •
malé chová dítě. •
děťátko, "Hajej, dadej, mé •
synu! bezděčný můj •
mne Ty usmíváš, se na •
hynu. žalostí já •
radostně Ty vypínáš •
obě; ručky mně ke •
se já viděla radš bych a •
hrobě. v zemi na tam •
za na Tam zemi kostelem •
kříže, u černého •
má zlatá aby matička •
mně blíže. ke měla •
můj, Hajej, synku dadej, •
malý můj vodníčku! •
nemám Kterak vzpomínati •
matičku? na smutná •
se Starala ubohá, •
mne, vdá komu, komu •
ani nenadálá, se však •
domu! mne z vybyla •
již, se, jsem vdala Vdala •
byly chyby: ale •
- starosvati černí raci, •
družičky - ryby! a •
polituj! můj - bůh A muž •
suše mokře chodí v •
ve a pod vodě hrnečky •
duše. lidské střádá •
synáčku Hajej, dadej, můj •
vlásky! s zelenými •
matička Nevdala se tvá •
ve lásky. příbytek •
Obluzena, polapena •
v sítě, ošemetné •
radosti zde žádné nemá •
dítě!" leč mé tebe, •
to ženo "Co zpíváš, má? •
zpěvu! toho Nechci •
píseň Tvoje proklatá •
k hněvu. mne popouzí •
ženo nezpívej, má! Nic •
těle žluč V mi kyne: •
rybou tebe učiním sic •
jiné!" mnohé jako •
se, "Nehněvej nehněvej, •
můj vodníku, muži! •
zlé rozdrcené, Neměj za •
růži. zahozené •
mé jarý Mladosti štěp •
jsi v přelomil půli; •
dobu mi po tu a nic jsi •
k neučinil vůli. •
jsem tě Stokrát prosila, •
sladce, přimlouvala •
mi kratičký, bys na čas, na •
mé k matce. dovolil •
jsem Stokrát tě prosila •
toku slzí mnohém, v •
jí ještě bych naposledy •
sbohem! dáti mohla •
jsem tě Stokrát prosila, •
klekla; kolena na •
tvého ale srdce kůra •
ničím neobměkla! •
nehněvej, se, Nehněvej •
můj pane, vodníku, •
se anebo rozhněvej, •
díš, co se ať stane. •
míti, chceš-li A mne rybou •
abych němá, byla •
kamenem, učiň mne radš •
nemá. jenž paměti •
mne kamenem Učiň radš •
citu, a bez mysli •
mi by žel věčně nebylo •
svitu!" slunečního •
já bych "Rád rád bych, ženo, •
věřil tvému slovu; •
v ale šírém moři rybka •
ji lapí kdo znovu? •
Nezbraňoval já bych ti •
k chůze; tvojí matce •
ale liché mysli ženské •
tuze! se obávám •
dovolím - Nuže ti já, •
ti dovolím důli; z •
věrně však mi ať poroučím, •
moji vůli. splníš •
matky své, Neobjímej •
duše jiné; ani •
tvoje pozemská sic láska •
nezemskou mine. s se •
nikoho Neobjímej •
rána večera; do z •
pak se zase klekáním před •
do jezera. vrátíš •
do klekání klekání Od •
tobě; dávám lhůtu •
jistotu mi tu avšak na •
to robě." zůstavíš •
IV. •
to by bylo jaké Jaké, •
slunéčka podletí? bez •
bylo by Jaké shledání •
vroucího objetí? bez •
dcera dlouhém čase v když A •
svou obejme zase, matku •
kdo může aj, zlé míti za •
dítěti? laskavému •
těší se pláči Celý den v •
jezera: žena matkou s z •
má matičko "Sbohem, zlatá! •
se Ach, večera!" bojím •
se, drahá, "Neboj duše má •
neboj nic vraha; se toho •
tě v měla moci by nedopustím, •
příšera!" vodní •
Muž - zelený Přišel večer. •
dvoře; venku po chodí •
zastrčeny, dvéře klínem •
s dcerou v matka komoře. •
drahá se, "Neboj duše, má •
v suše, neuškodí nic ti •
k tobě vrah nemá jezerní •
moci žádné nahoře." •
odzvonili, klekání Když •
dvéře: buch! na buch venku •
moje, ženo "Pojď domů, již •
večeře." ještě nemám •
"Vari prahu, našeho od •
lstivý vrahu, ty pryč, vari •
jsi a dřív co večeříval, •
jezeře!" v zase večeř •
půlnoci zase O buch buch! •
dvéře na zpukřelé: ty •
již ženo domů, moje, "Pojď •
ustlat pojď postele." mi •
našeho "Vari od prahu, •
vrahu, pryč, ty lstivý vari •
tobě prve kdo a stlával, •
ustele!" zase ti ať •
buch! A zase, buch potřetí •
šeřil když se svit: ranní •
domů, ženo "Pojď moje, již •
mu dítě pláče, dej pít!" •
matičko, muka, muka - "Ach •
děťátko srdce pro puká! •
zlatá, Matko matičko má, •
zase jít!" nech nech mne, mne •
dcero nechoď, moje, "Nikam •
vrah; kuje zradu vodní •
máš péči ač o že dítě, •
strach. tebe větší mně o •
vrahu, jezera, Vari, do •
dcera; nesmí nikam moje •
děťátko, a pláče-li tvé •
je na přines sem práh." náš •
bouře jezeře Na hučí, •
bouři naříká; v dítě •
v duši, bodá ostře nářek •
zaniká. náhle potom •
běda, "Ach matičko, běda, •
mi usedá; pláčem krev tím •
má, matičko matko zlatá, •
se vodníka!" strachuji •
padlo. Pode Něco dveřmi •
jeví mok krvavý; - se •
stará když otevřela, a •
vypraví! kdo leknutí •
Dvě v leží tu krvi věci •
po mráz běží: hrůzou těle •
tělíčka bez hlava dětská •
tělíčko bez a hlavy. •
Počet správných určení: 0
Počet špatných určení: 0
Úspěšnost: 0
Počet správných/špatných v předchozích testech: 0
Počet špatných v předchozích testech: 0
Úspěšnost v předchozích testech: 0
Znovu zamíchat
Úspěšnost v předchozích testech - graf:
100%
0%
Chyby v předchozích testech - graf:
0
Čas na správnou odpověď v předešlých testech - graf:
0s
Grafy se aktualizují po zamíchání, nebo tlačítkem pod grafy, kdy je přičten i současný stav.
Aktualizovat statistiky
Čas startu:0
Čas posledního kliknutí:0
Průměr.čas na 1 správné kliknutí:0
V předešlých testech čas na správné kliknutí:0
Cvičení pro zlepšení paměti. Z náhodně umístěných slov máte složit text písně, nebo básně. Kliknutím na políčko s textem jej aktivujete / pozadí se obarví. Pak klikněte na políčko, kam chcete text přesunout. Pokud nechcete přesunout, klikněte znovu na políčko ještě jednou. Více informací na konci testu. Pokud je přesunutí správné, přesunutý text se podbarví zeleně. Místo, kde bylo již chybováno, bude podtrženo červeně. Pokud počet chyb nesouhlasí s počtem červeně podtržených výrazů, možná jste udělali vícekrát chybu ve stejném místě.
Script modified: June 19 2019 09:18:23.
Písmenková doplňovačka
Pište text do modrého rámečku - obdelníčku. Pokud se objeví CHYBA,
rámeček změní barvu na červený. Smažte poslední písmenka tak dlouho dokud se rámeček
nezmění na modrý a pokračujte správým znakem, nebo
si otevřete nápovědu pomocí tlačítka, pokud nevíte jak dál.
Čárky vě větách ani tečky není nutné uvádět pro snadnější psaní,
ale otazník, či vykřičník je nutné spravně zapsat.
Tip: Nakopírujte si text, který již umíte do editačního políčka a pokračujte od konce tohoto textu.
Video ukázka jak psát text
Originalní text
Upozornění na chybu
Počet chyb
Text v poli
