Erben-Vodník
Popis stránky *
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
Test
×
Obtížnost testuZde bude průběžné info.
Při volbě jiné obtížnosti, bude celý text znovu zamíchán a vynulován!
I. •
topole nad jezerem Na •
podvečerem: seděl vodník •
sviť, "Sviť, měsíčku, •
šije mi ať niť. •
botičky šiju si Šiju, •
sucha i do vodičky: do •
sviť, sviť, měsíčku, •
mi niť. ať šije •
je Dnes zejtra čtvrtek, pátek •
kabátek: šiju si šiju, •
sviť, sviť, měsíčku, •
mi šije ať niť. •
botky šaty, rudé, Zelené •
bude: svatba zejtra moje •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi ať niť." šije •
II. •
panna raníčko vstala, Ráno, •
v uzel zavázala: prádlo si •
k "Půjdu, jezeru, matičko, •
vyperu." šátečky sobě •
nechoď nechoď, na jezero, "Ach •
doma, moje dnes zůstaň dcero! •
noci té sen: měla zlý Já •
ven. nechoď, dceruško, k vodě •
jsem Perly vybírala, tobě •
oblíkala, tebe jsem bíle •
jako vodních z pěn: sukničku v •
dceruško, ven. k vodě nechoď, •
šatičky tají, Bílé smutek •
slzy perlách se ukrývají, v •
je nešťastný den, a pátek •
k vodě dceruško, ven." nechoď, •
nemá Nemá dceruška, stání, •
k ji jezeru pohání, cos vždy •
cos ji k jezeru vždy nutí, •
jí po nic chuti. doma, nic •
namočila šáteček První •
ní se s prolomila, lávka tu •
mladičké a po dívčině •
hlubině. se zavířilo v •
se Vyvalily zdola, vlny •
šírá se kola; roztáhnuly v •
a podle topole na skal •
zatleskal. zelený mužík •
III. •
Nevesely truchlivy •
kraje, jsou vodní ty •
si pod kde leknínem trávě v •
s rybka rybkou hraje. •
nezahřívá, Tu slunéčko •
nezavěje: větřík •
ticho chladno, - •
srdci bez jako žel v naděje. •
truchlivy Nevesely •
vodní; ty jsou kraje •
polousvětle a poloutmě v v •
po dni. tu den mine •
vodníkův Dvůr prostranný, •
dosti; v bohatství něm •
jen se bezděky něm v však •
hosti. zastavují •
kdo v křišťálovou A jednou •
vkročí, jeho bránu •
kdy sotva ho uhlédají •
jeho milých oči. •
Vodník sedí mezi vraty, •
své spravuje sítě •
jeho a mladá ženuška •
dítě. chová malé •
děťátko, "Hajej, dadej, mé •
můj synu! bezděčný •
na mne usmíváš, se Ty •
žalostí já hynu. •
vypínáš Ty radostně •
mně ke ručky obě; •
viděla a bych se já radš •
zemi tam hrobě. v na •
na Tam za zemi kostelem •
černého kříže, u •
matička aby má zlatá •
mně ke blíže. měla •
synku dadej, Hajej, můj, •
můj malý vodníčku! •
vzpomínati nemám Kterak •
matičku? smutná na •
ubohá, se Starala •
vdá komu komu, mne, •
ani nenadálá, však se •
vybyla mne z domu! •
již, Vdala jsem se, vdala •
chyby: ale byly •
černí - starosvati raci, •
ryby! družičky - a •
můj polituj! A bůh - muž •
chodí suše mokře v •
ve pod hrnečky vodě a •
lidské duše. střádá •
dadej, můj synáčku Hajej, •
zelenými s vlásky! •
matička se Nevdala tvá •
příbytek ve lásky. •
polapena Obluzena, •
sítě, v ošemetné •
zde radosti nemá žádné •
dítě!" mé leč tebe, •
ženo "Co to zpíváš, má? •
toho Nechci zpěvu! •
píseň Tvoje proklatá •
hněvu. mne popouzí k •
nezpívej, má! Nic ženo •
žluč V kyne: mi těle •
rybou tebe sic učiním •
mnohé jiné!" jako •
se, nehněvej, "Nehněvej •
můj muži! vodníku, •
za rozdrcené, zlé Neměj •
zahozené růži. •
jarý štěp Mladosti mé •
půli; přelomil v jsi •
mi jsi nic a po tu dobu •
k vůli. neučinil •
prosila, jsem tě Stokrát •
sladce, přimlouvala •
mi čas, na bys na kratičký, •
k mé matce. dovolil •
jsem prosila tě Stokrát •
toku mnohém, v slzí •
jí naposledy ještě bych •
dáti mohla sbohem! •
jsem prosila, tě Stokrát •
kolena na klekla; •
kůra tvého srdce ale •
neobměkla! ničím •
se, Nehněvej nehněvej, •
pane, vodníku, můj •
se rozhněvej, anebo •
stane. co díš, ať se •
rybou chceš-li míti, A mne •
němá, byla abych •
kamenem, radš učiň mne •
paměti nemá. jenž •
Učiň kamenem radš mne •
citu, a mysli bez •
žel by nebylo věčně mi •
svitu!" slunečního •
"Rád bych já ženo, rád bych, •
tvému věřil slovu; •
rybka v šírém ale moři •
ji kdo lapí znovu? •
bych já ti Nezbraňoval •
tvojí matce k chůze; •
ženské ale mysli liché •
se obávám tuze! •
dovolím Nuže já, - ti •
z důli; ti dovolím •
věrně mi poroučím, ať však •
vůli. splníš moji •
matky své, Neobjímej •
duše ani jiné; •
tvoje láska pozemská sic •
nezemskou mine. s se •
nikoho Neobjímej •
do rána z večera; •
zase pak klekáním se před •
do jezera. vrátíš •
klekání Od klekání do •
lhůtu dávám tobě; •
mi na tu avšak jistotu •
to zůstavíš robě." •
IV. •
by bylo to jaké Jaké, •
podletí? slunéčka bez •
Jaké shledání bylo by •
objetí? vroucího bez •
v A dcera dlouhém když čase •
obejme zase, matku svou •
aj, kdo za zlé může míti •
dítěti? laskavému •
v pláči se Celý den těší •
matkou s jezera: žena z •
má zlatá! matičko "Sbohem, •
bojím Ach, večera!" se •
má "Neboj duše se, drahá, •
neboj toho se vraha; nic •
moci nedopustím, měla v tě by •
vodní příšera!" •
večer. Přišel Muž - zelený •
venku dvoře; po chodí •
dvéře zastrčeny, klínem •
s komoře. matka v dcerou •
duše, "Neboj se, má drahá •
v suše, neuškodí nic ti •
k jezerní vrah nemá tobě •
nahoře." žádné moci •
klekání odzvonili, Když •
na buch buch! dvéře: venku •
ženo "Pojď již moje, domů, •
ještě večeře." nemám •
prahu, našeho od "Vari •
lstivý ty vari pryč, vrahu, •
dřív večeříval, jsi co a •
v večeř jezeře!" zase •
půlnoci O buch! buch zase •
na zpukřelé: ty dvéře •
"Pojď již moje, ženo domů, •
mi ustlat pojď postele." •
prahu, našeho "Vari od •
ty vrahu, lstivý vari pryč, •
kdo stlával, tobě prve a •
ustele!" ať zase ti •
buch zase, A buch! potřetí •
šeřil se svit: ranní když •
domů, již "Pojď ženo moje, •
dej mu pláče, dítě pít!" •
matičko, muka, muka - "Ach •
děťátko pro puká! srdce •
má, Matko matičko zlatá, •
mne mne, nech zase jít!" nech •
nechoď, "Nikam moje, dcero •
vodní kuje vrah; zradu •
že o dítě, máš péči ač •
strach. tebe mně o větší •
Vari, vrahu, do jezera, •
nesmí dcera; nikam moje •
pláče-li děťátko, a tvé •
náš je přines na sem práh." •
bouře hučí, Na jezeře •
naříká; dítě v bouři •
ostře nářek bodá duši, v •
náhle zaniká. potom •
běda, běda, matičko, "Ach •
mi krev usedá; tím pláčem •
matičko má, matko zlatá, •
vodníka!" strachuji se •
dveřmi padlo. Pode Něco •
- se jeví mok krvavý; •
stará a otevřela, když •
leknutí kdo vypraví! •
Dvě krvi leží věci tu v •
těle hrůzou mráz po běží: •
hlava tělíčka dětská bez •
bez a hlavy. tělíčko •
topole nad jezerem Na •
podvečerem: seděl vodník •
sviť, "Sviť, měsíčku, •
šije mi ať niť. •
botičky šiju si Šiju, •
sucha i do vodičky: do •
sviť, sviť, měsíčku, •
mi niť. ať šije •
je Dnes zejtra čtvrtek, pátek •
kabátek: šiju si šiju, •
sviť, sviť, měsíčku, •
mi šije ať niť. •
botky šaty, rudé, Zelené •
bude: svatba zejtra moje •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi ať niť." šije •
II. •
panna raníčko vstala, Ráno, •
v uzel zavázala: prádlo si •
k "Půjdu, jezeru, matičko, •
vyperu." šátečky sobě •
nechoď nechoď, na jezero, "Ach •
doma, moje dnes zůstaň dcero! •
noci té sen: měla zlý Já •
ven. nechoď, dceruško, k vodě •
jsem Perly vybírala, tobě •
oblíkala, tebe jsem bíle •
jako vodních z pěn: sukničku v •
dceruško, ven. k vodě nechoď, •
šatičky tají, Bílé smutek •
slzy perlách se ukrývají, v •
je nešťastný den, a pátek •
k vodě dceruško, ven." nechoď, •
nemá Nemá dceruška, stání, •
k ji jezeru pohání, cos vždy •
cos ji k jezeru vždy nutí, •
jí po nic chuti. doma, nic •
namočila šáteček První •
ní se s prolomila, lávka tu •
mladičké a po dívčině •
hlubině. se zavířilo v •
se Vyvalily zdola, vlny •
šírá se kola; roztáhnuly v •
a podle topole na skal •
zatleskal. zelený mužík •
III. •
Nevesely truchlivy •
kraje, jsou vodní ty •
si pod kde leknínem trávě v •
s rybka rybkou hraje. •
nezahřívá, Tu slunéčko •
nezavěje: větřík •
ticho chladno, - •
srdci bez jako žel v naděje. •
truchlivy Nevesely •
vodní; ty jsou kraje •
polousvětle a poloutmě v v •
po dni. tu den mine •
vodníkův Dvůr prostranný, •
dosti; v bohatství něm •
jen se bezděky něm v však •
hosti. zastavují •
kdo v křišťálovou A jednou •
vkročí, jeho bránu •
kdy sotva ho uhlédají •
jeho milých oči. •
Vodník sedí mezi vraty, •
své spravuje sítě •
jeho a mladá ženuška •
dítě. chová malé •
děťátko, "Hajej, dadej, mé •
můj synu! bezděčný •
na mne usmíváš, se Ty •
žalostí já hynu. •
vypínáš Ty radostně •
mně ke ručky obě; •
viděla a bych se já radš •
zemi tam hrobě. v na •
na Tam za zemi kostelem •
černého kříže, u •
matička aby má zlatá •
mně ke blíže. měla •
synku dadej, Hajej, můj, •
můj malý vodníčku! •
vzpomínati nemám Kterak •
matičku? smutná na •
ubohá, se Starala •
vdá komu komu, mne, •
ani nenadálá, však se •
vybyla mne z domu! •
již, Vdala jsem se, vdala •
chyby: ale byly •
černí - starosvati raci, •
ryby! družičky - a •
můj polituj! A bůh - muž •
chodí suše mokře v •
ve pod hrnečky vodě a •
lidské duše. střádá •
dadej, můj synáčku Hajej, •
zelenými s vlásky! •
matička se Nevdala tvá •
příbytek ve lásky. •
polapena Obluzena, •
sítě, v ošemetné •
zde radosti nemá žádné •
dítě!" mé leč tebe, •
ženo "Co to zpíváš, má? •
toho Nechci zpěvu! •
píseň Tvoje proklatá •
hněvu. mne popouzí k •
nezpívej, má! Nic ženo •
žluč V kyne: mi těle •
rybou tebe sic učiním •
mnohé jiné!" jako •
se, nehněvej, "Nehněvej •
můj muži! vodníku, •
za rozdrcené, zlé Neměj •
zahozené růži. •
jarý štěp Mladosti mé •
půli; přelomil v jsi •
mi jsi nic a po tu dobu •
k vůli. neučinil •
prosila, jsem tě Stokrát •
sladce, přimlouvala •
mi čas, na bys na kratičký, •
k mé matce. dovolil •
jsem prosila tě Stokrát •
toku mnohém, v slzí •
jí naposledy ještě bych •
dáti mohla sbohem! •
jsem prosila, tě Stokrát •
kolena na klekla; •
kůra tvého srdce ale •
neobměkla! ničím •
se, Nehněvej nehněvej, •
pane, vodníku, můj •
se rozhněvej, anebo •
stane. co díš, ať se •
rybou chceš-li míti, A mne •
němá, byla abych •
kamenem, radš učiň mne •
paměti nemá. jenž •
Učiň kamenem radš mne •
citu, a mysli bez •
žel by nebylo věčně mi •
svitu!" slunečního •
"Rád bych já ženo, rád bych, •
tvému věřil slovu; •
rybka v šírém ale moři •
ji kdo lapí znovu? •
bych já ti Nezbraňoval •
tvojí matce k chůze; •
ženské ale mysli liché •
se obávám tuze! •
dovolím Nuže já, - ti •
z důli; ti dovolím •
věrně mi poroučím, ať však •
vůli. splníš moji •
matky své, Neobjímej •
duše ani jiné; •
tvoje láska pozemská sic •
nezemskou mine. s se •
nikoho Neobjímej •
do rána z večera; •
zase pak klekáním se před •
do jezera. vrátíš •
klekání Od klekání do •
lhůtu dávám tobě; •
mi na tu avšak jistotu •
to zůstavíš robě." •
IV. •
by bylo to jaké Jaké, •
podletí? slunéčka bez •
Jaké shledání bylo by •
objetí? vroucího bez •
v A dcera dlouhém když čase •
obejme zase, matku svou •
aj, kdo za zlé může míti •
dítěti? laskavému •
v pláči se Celý den těší •
matkou s jezera: žena z •
má zlatá! matičko "Sbohem, •
bojím Ach, večera!" se •
má "Neboj duše se, drahá, •
neboj toho se vraha; nic •
moci nedopustím, měla v tě by •
vodní příšera!" •
večer. Přišel Muž - zelený •
venku dvoře; po chodí •
dvéře zastrčeny, klínem •
s komoře. matka v dcerou •
duše, "Neboj se, má drahá •
v suše, neuškodí nic ti •
k jezerní vrah nemá tobě •
nahoře." žádné moci •
klekání odzvonili, Když •
na buch buch! dvéře: venku •
ženo "Pojď již moje, domů, •
ještě večeře." nemám •
prahu, našeho od "Vari •
lstivý ty vari pryč, vrahu, •
dřív večeříval, jsi co a •
v večeř jezeře!" zase •
půlnoci O buch! buch zase •
na zpukřelé: ty dvéře •
"Pojď již moje, ženo domů, •
mi ustlat pojď postele." •
prahu, našeho "Vari od •
ty vrahu, lstivý vari pryč, •
kdo stlával, tobě prve a •
ustele!" ať zase ti •
buch zase, A buch! potřetí •
šeřil se svit: ranní když •
domů, již "Pojď ženo moje, •
dej mu pláče, dítě pít!" •
matičko, muka, muka - "Ach •
děťátko pro puká! srdce •
má, Matko matičko zlatá, •
mne mne, nech zase jít!" nech •
nechoď, "Nikam moje, dcero •
vodní kuje vrah; zradu •
že o dítě, máš péči ač •
strach. tebe mně o větší •
Vari, vrahu, do jezera, •
nesmí dcera; nikam moje •
pláče-li děťátko, a tvé •
náš je přines na sem práh." •
bouře hučí, Na jezeře •
naříká; dítě v bouři •
ostře nářek bodá duši, v •
náhle zaniká. potom •
běda, běda, matičko, "Ach •
mi krev usedá; tím pláčem •
matičko má, matko zlatá, •
vodníka!" strachuji se •
dveřmi padlo. Pode Něco •
- se jeví mok krvavý; •
stará a otevřela, když •
leknutí kdo vypraví! •
Dvě krvi leží věci tu v •
těle hrůzou mráz po běží: •
hlava tělíčka dětská bez •
bez a hlavy. tělíčko •
Počet správných určení: 0
Počet špatných určení: 0
Úspěšnost: 0
Počet správných/špatných v předchozích testech: 0
Počet špatných v předchozích testech: 0
Úspěšnost v předchozích testech: 0
Znovu zamíchat
Úspěšnost v předchozích testech - graf:
100%
0%
Chyby v předchozích testech - graf:
0
Čas na správnou odpověď v předešlých testech - graf:
0s
Grafy se aktualizují po zamíchání, nebo tlačítkem pod grafy, kdy je přičten i současný stav.
Aktualizovat statistiky
Čas startu:0
Čas posledního kliknutí:0
Průměr.čas na 1 správné kliknutí:0
V předešlých testech čas na správné kliknutí:0
Cvičení pro zlepšení paměti. Z náhodně umístěných slov máte složit text písně, nebo básně. Kliknutím na políčko s textem jej aktivujete / pozadí se obarví. Pak klikněte na políčko, kam chcete text přesunout. Pokud nechcete přesunout, klikněte znovu na políčko ještě jednou. Více informací na konci testu. Pokud je přesunutí správné, přesunutý text se podbarví zeleně. Místo, kde bylo již chybováno, bude podtrženo červeně. Pokud počet chyb nesouhlasí s počtem červeně podtržených výrazů, možná jste udělali vícekrát chybu ve stejném místě.
Script modified: June 19 2019 09:18:23.
Písmenková doplňovačka
Pište text do modrého rámečku - obdelníčku. Pokud se objeví CHYBA,
rámeček změní barvu na červený. Smažte poslední písmenka tak dlouho dokud se rámeček
nezmění na modrý a pokračujte správým znakem, nebo
si otevřete nápovědu pomocí tlačítka, pokud nevíte jak dál.
Čárky vě větách ani tečky není nutné uvádět pro snadnější psaní,
ale otazník, či vykřičník je nutné spravně zapsat.
Tip: Nakopírujte si text, který již umíte do editačního políčka a pokračujte od konce tohoto textu.
Video ukázka jak psát text
Originalní text
Upozornění na chybu
Počet chyb
Text v poli
