Erben-Vodník
Popis stránky *
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník - Text - Test
• Karel Jaromír Erben - Kytice - Vodník. Test z textu.
.
Posunout na obsah
Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
Test
×
Obtížnost testuZde bude průběžné info.
Při volbě jiné obtížnosti, bude celý text znovu zamíchán a vynulován!
I. •
jezerem nad topole Na •
podvečerem: vodník seděl •
měsíčku, "Sviť, sviť, •
mi šije niť. ať •
si Šiju, šiju botičky •
vodičky: do i sucha do •
měsíčku, sviť, sviť, •
šije ať mi niť. •
pátek zejtra je Dnes čtvrtek, •
si kabátek: šiju šiju, •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi ať niť. šije •
šaty, botky Zelené rudé, •
zejtra svatba bude: moje •
měsíčku, sviť, sviť, •
šije mi niť." ať •
II. •
raníčko panna Ráno, vstala, •
zavázala: uzel si v prádlo •
jezeru, "Půjdu, matičko, k •
sobě šátečky vyperu." •
jezero, nechoď nechoď, na "Ach •
moje dcero! doma, zůstaň dnes •
té sen: zlý Já měla noci •
k nechoď, vodě dceruško, ven. •
tobě jsem vybírala, Perly •
oblíkala, bíle jsem tebe •
jako v sukničku pěn: z vodních •
dceruško, vodě nechoď, ven. k •
tají, smutek šatičky Bílé •
slzy se perlách ukrývají, v •
nešťastný a je den, pátek •
dceruško, k nechoď, vodě ven." •
dceruška, nemá Nemá stání, •
ji vždy jezeru k cos pohání, •
jezeru vždy ji nutí, cos k •
doma, jí po nic nic chuti. •
šáteček namočila První •
se lávka prolomila, ní s tu •
dívčině mladičké po a •
v hlubině. zavířilo se •
vlny zdola, se Vyvalily •
šírá kola; se roztáhnuly v •
topole a na skal podle •
zatleskal. mužík zelený •
III. •
Nevesely truchlivy •
vodní kraje, jsou ty •
leknínem pod si kde trávě v •
rybkou s hraje. rybka •
slunéčko nezahřívá, Tu •
nezavěje: větřík •
- ticho chladno, •
bez naděje. srdci v žel jako •
truchlivy Nevesely •
kraje ty jsou vodní; •
a v polousvětle v poloutmě •
den mine tu dni. po •
vodníkův prostranný, Dvůr •
něm bohatství dosti; v •
bezděky v jen však se něm •
hosti. zastavují •
kdo A jednou v křišťálovou •
bránu jeho vkročí, •
uhlédají sotva ho kdy •
oči. jeho milých •
Vodník sedí mezi vraty, •
své sítě spravuje •
ženuška mladá a jeho •
malé dítě. chová •
dadej, "Hajej, mé děťátko, •
bezděčný synu! můj •
mne se Ty usmíváš, na •
hynu. já žalostí •
vypínáš Ty radostně •
mně obě; ke ručky •
radš bych viděla já a se •
na hrobě. v tam zemi •
kostelem na Tam zemi za •
černého kříže, u •
zlatá aby má matička •
ke blíže. měla mně •
můj, dadej, Hajej, synku •
vodníčku! malý můj •
vzpomínati Kterak nemám •
na matičku? smutná •
ubohá, Starala se •
mne, komu, komu vdá •
se však nenadálá, ani •
z vybyla domu! mne •
jsem Vdala vdala se, již, •
byly ale chyby: •
- starosvati černí raci, •
ryby! - družičky a •
- A polituj! bůh můj muž •
chodí suše v mokře •
hrnečky a ve pod vodě •
lidské duše. střádá •
synáčku můj dadej, Hajej, •
zelenými s vlásky! •
matička se Nevdala tvá •
příbytek lásky. ve •
Obluzena, polapena •
ošemetné sítě, v •
zde nemá radosti žádné •
tebe, mé dítě!" leč •
ženo "Co zpíváš, to má? •
toho Nechci zpěvu! •
píseň Tvoje proklatá •
popouzí hněvu. mne k •
nezpívej, Nic ženo má! •
těle kyne: V mi žluč •
tebe učiním rybou sic •
jiné!" jako mnohé •
se, nehněvej, "Nehněvej •
muži! vodníku, můj •
zlé za Neměj rozdrcené, •
růži. zahozené •
jarý Mladosti štěp mé •
jsi půli; v přelomil •
jsi a mi tu po dobu nic •
k vůli. neučinil •
prosila, jsem tě Stokrát •
sladce, přimlouvala •
na bys čas, kratičký, mi na •
k dovolil matce. mé •
jsem prosila Stokrát tě •
slzí v toku mnohém, •
jí naposledy bych ještě •
dáti sbohem! mohla •
tě jsem prosila, Stokrát •
na klekla; kolena •
kůra tvého ale srdce •
neobměkla! ničím •
nehněvej, se, Nehněvej •
můj pane, vodníku, •
rozhněvej, anebo se •
díš, stane. se ať co •
míti, rybou chceš-li A mne •
byla abych němá, •
radš učiň kamenem, mne •
paměti nemá. jenž •
kamenem radš mne Učiň •
a mysli citu, bez •
věčně by mi nebylo žel •
slunečního svitu!" •
bych "Rád bych, já rád ženo, •
slovu; tvému věřil •
v moři rybka šírém ale •
znovu? ji kdo lapí •
bych Nezbraňoval já ti •
matce chůze; tvojí k •
ženské ale mysli liché •
tuze! obávám se •
Nuže já, - ti dovolím •
důli; ti z dovolím •
ať poroučím, však mi věrně •
moji vůli. splníš •
matky své, Neobjímej •
ani jiné; duše •
tvoje pozemská sic láska •
mine. se nezemskou s •
nikoho Neobjímej •
rána do večera; z •
se pak klekáním zase před •
do jezera. vrátíš •
do klekání Od klekání •
dávám tobě; lhůtu •
mi jistotu avšak na tu •
to zůstavíš robě." •
IV. •
jaké by to bylo Jaké, •
bez slunéčka podletí? •
shledání by Jaké bylo •
objetí? bez vroucího •
čase dcera v A když dlouhém •
obejme zase, matku svou •
za kdo míti aj, zlé může •
dítěti? laskavému •
Celý těší se v pláči den •
matkou z žena jezera: s •
má matičko "Sbohem, zlatá! •
Ach, se bojím večera!" •
má duše "Neboj se, drahá, •
toho neboj nic vraha; se •
v tě nedopustím, měla by moci •
příšera!" vodní •
Přišel Muž večer. zelený - •
dvoře; venku po chodí •
zastrčeny, klínem dvéře •
s v komoře. matka dcerou •
drahá se, "Neboj duše, má •
v neuškodí suše, ti nic •
k nemá tobě jezerní vrah •
žádné nahoře." moci •
odzvonili, klekání Když •
venku na buch! dvéře: buch •
domů, ženo moje, již "Pojď •
nemám ještě večeře." •
"Vari od prahu, našeho •
lstivý pryč, ty vari vrahu, •
jsi večeříval, co dřív a •
jezeře!" v zase večeř •
buch! zase O půlnoci buch •
dvéře na ty zpukřelé: •
již domů, ženo "Pojď moje, •
pojď ustlat mi postele." •
našeho "Vari od prahu, •
vrahu, lstivý vari ty pryč, •
kdo stlával, prve a tobě •
ustele!" zase ti ať •
buch! buch A zase, potřetí •
se svit: když šeřil ranní •
domů, moje, "Pojď již ženo •
pít!" mu dej dítě pláče, •
muka, muka "Ach matičko, - •
puká! děťátko srdce pro •
má, matičko zlatá, Matko •
zase nech nech mne, jít!" mne •
moje, "Nikam nechoď, dcero •
vodní vrah; kuje zradu •
ač dítě, že máš o péči •
tebe mně o větší strach. •
Vari, do vrahu, jezera, •
nesmí nikam dcera; moje •
pláče-li děťátko, tvé a •
práh." přines sem je na náš •
hučí, jezeře bouře Na •
bouři naříká; v dítě •
v nářek duši, ostře bodá •
zaniká. náhle potom •
běda, běda, "Ach matičko, •
tím usedá; krev pláčem mi •
matičko zlatá, matko má, •
strachuji vodníka!" se •
Pode padlo. Něco dveřmi •
krvavý; mok - jeví se •
stará otevřela, když a •
vypraví! kdo leknutí •
tu věci v krvi leží Dvě •
po běží: mráz hrůzou těle •
bez hlava dětská tělíčka •
bez a hlavy. tělíčko •
jezerem nad topole Na •
podvečerem: vodník seděl •
měsíčku, "Sviť, sviť, •
mi šije niť. ať •
si Šiju, šiju botičky •
vodičky: do i sucha do •
měsíčku, sviť, sviť, •
šije ať mi niť. •
pátek zejtra je Dnes čtvrtek, •
si kabátek: šiju šiju, •
měsíčku, sviť, sviť, •
mi ať niť. šije •
šaty, botky Zelené rudé, •
zejtra svatba bude: moje •
měsíčku, sviť, sviť, •
šije mi niť." ať •
II. •
raníčko panna Ráno, vstala, •
zavázala: uzel si v prádlo •
jezeru, "Půjdu, matičko, k •
sobě šátečky vyperu." •
jezero, nechoď nechoď, na "Ach •
moje dcero! doma, zůstaň dnes •
té sen: zlý Já měla noci •
k nechoď, vodě dceruško, ven. •
tobě jsem vybírala, Perly •
oblíkala, bíle jsem tebe •
jako v sukničku pěn: z vodních •
dceruško, vodě nechoď, ven. k •
tají, smutek šatičky Bílé •
slzy se perlách ukrývají, v •
nešťastný a je den, pátek •
dceruško, k nechoď, vodě ven." •
dceruška, nemá Nemá stání, •
ji vždy jezeru k cos pohání, •
jezeru vždy ji nutí, cos k •
doma, jí po nic nic chuti. •
šáteček namočila První •
se lávka prolomila, ní s tu •
dívčině mladičké po a •
v hlubině. zavířilo se •
vlny zdola, se Vyvalily •
šírá kola; se roztáhnuly v •
topole a na skal podle •
zatleskal. mužík zelený •
III. •
Nevesely truchlivy •
vodní kraje, jsou ty •
leknínem pod si kde trávě v •
rybkou s hraje. rybka •
slunéčko nezahřívá, Tu •
nezavěje: větřík •
- ticho chladno, •
bez naděje. srdci v žel jako •
truchlivy Nevesely •
kraje ty jsou vodní; •
a v polousvětle v poloutmě •
den mine tu dni. po •
vodníkův prostranný, Dvůr •
něm bohatství dosti; v •
bezděky v jen však se něm •
hosti. zastavují •
kdo A jednou v křišťálovou •
bránu jeho vkročí, •
uhlédají sotva ho kdy •
oči. jeho milých •
Vodník sedí mezi vraty, •
své sítě spravuje •
ženuška mladá a jeho •
malé dítě. chová •
dadej, "Hajej, mé děťátko, •
bezděčný synu! můj •
mne se Ty usmíváš, na •
hynu. já žalostí •
vypínáš Ty radostně •
mně obě; ke ručky •
radš bych viděla já a se •
na hrobě. v tam zemi •
kostelem na Tam zemi za •
černého kříže, u •
zlatá aby má matička •
ke blíže. měla mně •
můj, dadej, Hajej, synku •
vodníčku! malý můj •
vzpomínati Kterak nemám •
na matičku? smutná •
ubohá, Starala se •
mne, komu, komu vdá •
se však nenadálá, ani •
z vybyla domu! mne •
jsem Vdala vdala se, již, •
byly ale chyby: •
- starosvati černí raci, •
ryby! - družičky a •
- A polituj! bůh můj muž •
chodí suše v mokře •
hrnečky a ve pod vodě •
lidské duše. střádá •
synáčku můj dadej, Hajej, •
zelenými s vlásky! •
matička se Nevdala tvá •
příbytek lásky. ve •
Obluzena, polapena •
ošemetné sítě, v •
zde nemá radosti žádné •
tebe, mé dítě!" leč •
ženo "Co zpíváš, to má? •
toho Nechci zpěvu! •
píseň Tvoje proklatá •
popouzí hněvu. mne k •
nezpívej, Nic ženo má! •
těle kyne: V mi žluč •
tebe učiním rybou sic •
jiné!" jako mnohé •
se, nehněvej, "Nehněvej •
muži! vodníku, můj •
zlé za Neměj rozdrcené, •
růži. zahozené •
jarý Mladosti štěp mé •
jsi půli; v přelomil •
jsi a mi tu po dobu nic •
k vůli. neučinil •
prosila, jsem tě Stokrát •
sladce, přimlouvala •
na bys čas, kratičký, mi na •
k dovolil matce. mé •
jsem prosila Stokrát tě •
slzí v toku mnohém, •
jí naposledy bych ještě •
dáti sbohem! mohla •
tě jsem prosila, Stokrát •
na klekla; kolena •
kůra tvého ale srdce •
neobměkla! ničím •
nehněvej, se, Nehněvej •
můj pane, vodníku, •
rozhněvej, anebo se •
díš, stane. se ať co •
míti, rybou chceš-li A mne •
byla abych němá, •
radš učiň kamenem, mne •
paměti nemá. jenž •
kamenem radš mne Učiň •
a mysli citu, bez •
věčně by mi nebylo žel •
slunečního svitu!" •
bych "Rád bych, já rád ženo, •
slovu; tvému věřil •
v moři rybka šírém ale •
znovu? ji kdo lapí •
bych Nezbraňoval já ti •
matce chůze; tvojí k •
ženské ale mysli liché •
tuze! obávám se •
Nuže já, - ti dovolím •
důli; ti z dovolím •
ať poroučím, však mi věrně •
moji vůli. splníš •
matky své, Neobjímej •
ani jiné; duše •
tvoje pozemská sic láska •
mine. se nezemskou s •
nikoho Neobjímej •
rána do večera; z •
se pak klekáním zase před •
do jezera. vrátíš •
do klekání Od klekání •
dávám tobě; lhůtu •
mi jistotu avšak na tu •
to zůstavíš robě." •
IV. •
jaké by to bylo Jaké, •
bez slunéčka podletí? •
shledání by Jaké bylo •
objetí? bez vroucího •
čase dcera v A když dlouhém •
obejme zase, matku svou •
za kdo míti aj, zlé může •
dítěti? laskavému •
Celý těší se v pláči den •
matkou z žena jezera: s •
má matičko "Sbohem, zlatá! •
Ach, se bojím večera!" •
má duše "Neboj se, drahá, •
toho neboj nic vraha; se •
v tě nedopustím, měla by moci •
příšera!" vodní •
Přišel Muž večer. zelený - •
dvoře; venku po chodí •
zastrčeny, klínem dvéře •
s v komoře. matka dcerou •
drahá se, "Neboj duše, má •
v neuškodí suše, ti nic •
k nemá tobě jezerní vrah •
žádné nahoře." moci •
odzvonili, klekání Když •
venku na buch! dvéře: buch •
domů, ženo moje, již "Pojď •
nemám ještě večeře." •
"Vari od prahu, našeho •
lstivý pryč, ty vari vrahu, •
jsi večeříval, co dřív a •
jezeře!" v zase večeř •
buch! zase O půlnoci buch •
dvéře na ty zpukřelé: •
již domů, ženo "Pojď moje, •
pojď ustlat mi postele." •
našeho "Vari od prahu, •
vrahu, lstivý vari ty pryč, •
kdo stlával, prve a tobě •
ustele!" zase ti ať •
buch! buch A zase, potřetí •
se svit: když šeřil ranní •
domů, moje, "Pojď již ženo •
pít!" mu dej dítě pláče, •
muka, muka "Ach matičko, - •
puká! děťátko srdce pro •
má, matičko zlatá, Matko •
zase nech nech mne, jít!" mne •
moje, "Nikam nechoď, dcero •
vodní vrah; kuje zradu •
ač dítě, že máš o péči •
tebe mně o větší strach. •
Vari, do vrahu, jezera, •
nesmí nikam dcera; moje •
pláče-li děťátko, tvé a •
práh." přines sem je na náš •
hučí, jezeře bouře Na •
bouři naříká; v dítě •
v nářek duši, ostře bodá •
zaniká. náhle potom •
běda, běda, "Ach matičko, •
tím usedá; krev pláčem mi •
matičko zlatá, matko má, •
strachuji vodníka!" se •
Pode padlo. Něco dveřmi •
krvavý; mok - jeví se •
stará otevřela, když a •
vypraví! kdo leknutí •
tu věci v krvi leží Dvě •
po běží: mráz hrůzou těle •
bez hlava dětská tělíčka •
bez a hlavy. tělíčko •
Počet správných určení: 0
Počet špatných určení: 0
Úspěšnost: 0
Počet správných/špatných v předchozích testech: 0
Počet špatných v předchozích testech: 0
Úspěšnost v předchozích testech: 0
Znovu zamíchat
Úspěšnost v předchozích testech - graf:
100%
0%
Chyby v předchozích testech - graf:
0
Čas na správnou odpověď v předešlých testech - graf:
0s
Grafy se aktualizují po zamíchání, nebo tlačítkem pod grafy, kdy je přičten i současný stav.
Aktualizovat statistiky
Čas startu:0
Čas posledního kliknutí:0
Průměr.čas na 1 správné kliknutí:0
V předešlých testech čas na správné kliknutí:0
Cvičení pro zlepšení paměti. Z náhodně umístěných slov máte složit text písně, nebo básně. Kliknutím na políčko s textem jej aktivujete / pozadí se obarví. Pak klikněte na políčko, kam chcete text přesunout. Pokud nechcete přesunout, klikněte znovu na políčko ještě jednou. Více informací na konci testu. Pokud je přesunutí správné, přesunutý text se podbarví zeleně. Místo, kde bylo již chybováno, bude podtrženo červeně. Pokud počet chyb nesouhlasí s počtem červeně podtržených výrazů, možná jste udělali vícekrát chybu ve stejném místě.
Script modified: June 19 2019 09:18:23.
Písmenková doplňovačka
Pište text do modrého rámečku - obdelníčku. Pokud se objeví CHYBA,
rámeček změní barvu na červený. Smažte poslední písmenka tak dlouho dokud se rámeček
nezmění na modrý a pokračujte správým znakem, nebo
si otevřete nápovědu pomocí tlačítka, pokud nevíte jak dál.
Čárky vě větách ani tečky není nutné uvádět pro snadnější psaní,
ale otazník, či vykřičník je nutné spravně zapsat.
Tip: Nakopírujte si text, který již umíte do editačního políčka a pokračujte od konce tohoto textu.
Video ukázka jak psát text
Originalní text
Upozornění na chybu
Počet chyb
Text v poli
